regionů
vinařských obcí
viničních tratí
hektarů vinic
Geologické poměry, klimatické podmínky a optimální vinařské polohy vytváří ideální podmínky pro pěstování špičkových odrůd jako jsou Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay a Muškát moravský, z modrých odrůd pak Frankovka, Svatovavřinecké a Rulandské modré. Vyrábí se zde vína extraktivní, s vyšším obsahem hravých kyselin. Nejznámější víno této oblasti je Bzenecká lipka, což je Ryzlink rýnský z určených lokalit. Tato známka je nejstarší na Moravě. Jméno má z lidového pojmenování Ryzlinku rýnského – Lipka. V roce 1875 začala na bzeneckém zámku výroba šumivých vín klasickou metodou kvašením v lahvích podle francouzského vzoru, šlo o první šumivá vína vyrobená u nás.
K největším vinařským obcím patří Bzenec, Ořechov, Polešovice a Vracov. Důležitým vinařským střediskem jsou Polešovice, kde se nachází šlechtitelská vinařská stanice, v níž vzniklo několik nových odrůd, nejznámější je aromatická odrůda Muškát moravský. Centrem oblasti je Bzenec. Z vinařských zajímavostí zmiňme alespoň staré habánské sklepy ve Vracově. V oblasti probíhá řada zajímavých vinařských akcí, například v září Bzenecké krojované vinobraní, v dubnu výstava a košt vín v Polešovicícha prosincový vánoční košt vína v Ořechově „Súsede ulej mně“.
V této teplé oblasti dávají ochlazující noční větry z Chřibů a Ždánického lesa vzniknout vínům s výrazným odrůdovým charakterem. Nejtypičtější půdy jsou zde modální černozemě a hnědozemě, půdy vzniklé na vátých spraších, píscích a slínech.
Daří se tu především Rulandskému bílému a Rulandskému šedému. Výborná vína jsou i z odrůd Muškát moravský a Müller Thurgau. Z červených odrůd jsou to Frankovka a Zweigeltrebe. Významnými vinařskými obcemi regionu jsou Kyjov, Žádovice, Archlebov, Nechvalín a Svatobořice-Mistřín.
Vinařské stezky spojují okolní obce a vytváří trasu vedoucí kolem vinic a vinných sklepů. Na kole se dostanete na místa rozkvetlých luk a zelenajících se strání. Dojedete ke zřícenině hradu Cimburk, přímo Kyjovem prochází Kyjovská vinařská stezka nebo Moravská vinná stezka. Kyjov je kulturním a společenským centrem. Mimo tradičních akcí se v Kyjově každým čtvrtým rokem koná Slovácký rok. Snad nejstarší národopisná slavnost s věhlasem bezmála po celém světě.
Půdy vznikaly z původních jílů a dodávají vínům vyšší extraktivnost vyznačující se chuťovou délkou, jsou charakteristické dobrou vododržností i v suchých letech. Do takových podmínek se dobře hodí všechny Pinotové odrůdy, Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda více kamenitá a tím i více záhřevná, se rodí typický Ryzlink rýnský s vůní lipového květu. Právě harmonickým spojením zde nejčastěji pěstovaných odrůd vzniklo vysoce ceněné známkové víno Blatnický roháč, které se i nadále v Blatnici pod Svatým Antonínkem vyrábí v různých vinařstvích, ale již pod jinými názvy. Jedním z názvů používaným pro toto víno je Cuvée St. Antonius. V menší míře se v oblasti pěstují modré odrůdy, především Modrý Portugal, Frankovka a Zweigeltrebe. V roce 2013 bylo nově povoleno přiznávat označení vína originální certifikace Sdružení blatnických vinařů - VOC Blatnice odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay.
Významnými vinařskými středisky regionu jsou Strážnice a Blatnice pod sv. Antonínkem.
K vinařským zajímavostem patří soubor vinných sklepů Plže v Petrově. Za návštěvu ale stojí i další lokality, například Blatnice pod sv. Antonínkem, Hroznová Lhota, rodiště malíře Joži Uprky nebo vinařské stavby ve strážnickém skanzenu.
Východní části regionu za řekou Moravou je půdně různorodá oblast s hnědozemí až k těžkým kambizemím vzniklých na jílech a slínech. Spíše malé vinice, které netvoří větší celky, se rozkládají mezi Chřiby na západě a Bílými Karpaty na východě. Oblast tvoří severní hranici pěstování révy vinné na jihovýchodě Moravy. Hlavní pěstované odrůdy jsou Müller Thurgau, Rulandské bílé, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Z červených odrůd, kterých se tu pěstuje poměrně málo, patří největší plocha Rulandskému modrému.
Největší vinařské obce regionu jsou Boršice u Buchlovic, Hluk, Zlechov a Velehrad. K zajímavostem patří největší památková rezervace vinohradnických staveb u nás ve Vlčnově, chráněný soubor šestnácti historických vinařských „búd“ v sousedních Veletinách, regionální vinotéka na zámku v Uherském Ostrohu nebo zámecká vinotéka v Buchlovicích.
Nejzajímavější akcí v regionu jsou v září konané Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti, které je spojeno s významnou vinařskou akcí a tou je Národní soutěž vín slovácké podoblasti s nominací do Národního salonu vín.
V katastru Mutěnic a blízkém okolí se nejčastěji nacházejí černozemě vytvořené na vrstvách spraší a písků. Jsou to mnohdy půdy lehčí a středně výsušn.. Podnebí s vysokou průměrnou teplotu v červenci 25,2 °C a roční průměrné množství srážek 500 až 600 mm přímo vybízí k pěstování vinné révy. Zdejší vína se vyznačují věžím charakterem, intenzivnějším projevem odrůdových aromatických látek. Daří se tu zejména Tramínu červenému, Rulandskému bílému a Neuburskému. Červené odrůdy reprezentuje Modrý Portugal či Rulandské modré.
Významnou vinařskou obcí v regionu jsou Mutěnice, kde byl ve dvacátých a třicátých letech minulého století ve Výzkumné stanici vinohradnické a vinařské položen základ šlechtění vinné révy a rozšiřování ušlechtilých odrůd. Pod jejím vlivem začali mutěničtí vinaři zpracovávat čistě odrůdová vína. V současné době Stanice zajišťuje udržovací šlechtění odrůd a klonů. K dalším významným obcím patří Čejč, Hovorany, Terezín, Šardice a Milotice.
V regionu nezapomeňte navštívit například největší oblast vinných sklepů v ČR, tzv. „Mutěnické búdy“ s více jak 500 vinnými sklepy v jedné aglomeraci. Dále určitě Milotický zámek se Zámeckou vinotékou, milotické sklepy zvané Šidleny, búdy v Čejči, búdy v Hovoranech a také Slavín v Ratíškovicích.